Your address will show here +12 34 56 78
Rumová nevěsta


Vydalo Nakladatelství PRIMUS, Vězeňská 7, Praha 1  roku 2015.


 

Knížka Rumová nevěsta vznikla z volné tvorby Pavla Vrby. Jsou v ní básničky, které si Pavel Vrba psal sám pro sebe. Říkával je hezkým holkám i chlapům v hospodách a protože viděl, že je to baví, počítal s tím, že je jednou vydá. Jeho žena Marie básničky shromažďovala, převáděla do elektronické podoby a s kamarádkamiJanou Černou a Věrou Slukovou-Markovou se rozhodly, že Pavlovo přání společně splní. Udělaly předvýběr, s konečným výběrem pomohli scénaristka a autorka rozhlasových her Jana Knitlová a publicista Miloš Skalka.


Ilustrace: Michael Cerny (10.8. 1984 v Německu)


Dipl. komunikační designér, kreslíř a ilustrátor. Žije a pracuje v Berlině. Jeho kreby nenajdete v obrazových rámech, stávají se součástí každodenního života – jsou na plakátech v ulicích města, na obalech desek, nebo třeba na tričkách kolemjdoucích. Ke zveřejnění svého uměni využívá nejrůznějších možností. Bylo mu ctí a potěšením doprovodit kresbami básnické dílo Pavla Vrby.

  • Text Hover
  • Text Hover
  • Text Hover
  • Text Hover
  • Text Hover

Recenze

Jiří Hlaváč (profesor AMU)

„(…) Přečetl jsem si znovu s radostí i melancholií Pavlovu poezii a vybavil si texty, které jsme měli s  BAROK JAZZ KVINTETEM v pořadu Od blěděmodra do tmavěmodra. Dýchla na mne nostalgie i Pavlova obrazotvornost. Prošli jsme životem jen malé období, ale s velkým dosahem. Pavel byl tím tvořivým kumštýřem, který měl patřičnou citovou výbavu, s níž se dobře tvoří, ale hůř žije. Každá lehkost je vykoupena něčím, co je ukryto uvnitř a není to pro auditorium. Pavel to nesl jako rytíř, podle jejich hesla “ snes tyto tři údery a žádný na víc“. Děkuji za hezký zážitek, který mám spojený s četbou knihy Rumová nevěsta.“

Hanka Hosnedlová (musicopen.cz)

To, že textař a básník Pavel Vrba vydává premiérové knižní tituly i po smrti, je nezpochybnitelnou zásluhou jeho ženy Marie, kterou okruh jejích trampských přátel zná jako Salu, jiní pak zase pod přezdívkou Bystrá, jíž ji obdařil už kdysi dávno sám Pavel. Ta pak, společně s báječně se doplňujícím tvůrčím týmem, tedy připravila již třetí knižní titul s Pavlovými básněmi a poetickými texty z jeho „šuplíkové pozůstalosti“, nepochybně k radosti kulturní veřejnosti.



Obsahově velice zdařile zkombinovanou a uspořádanou sbírku vydalo opět vstřícné nakladatelství Primus. Jen těžko by se hledal výstižnější název této tématicky provázané sbírky než je Rumová nevěsta. Spojuje v sobě Pavlův bohémský přístup k životu, jeho svobodnou poetickou duši bez patlavého cukerínového sentimentu, a přesto skrývající spodní vrstvy něhy a chápavé vroucnosti, včetně umění obléci do slov neuchopitelné. A kdyby Pavel Vrba žil, určitě by byl s tímto zvědavost vzbuzujícím názvem víc než spokojen. Dokonce bych ho podezírala, že jej tam nahoře sám vymyslel podle titulku jedné ze zařazených básní a nenápadně vnukl těm, kteří se o titulu sbírky právě dohadovali.



Knížka, ačkoliv je poměrně útlá, vznikala díky pečlivosti Marie i všech zainteresovaných spolupracovníků, zhruba rok. Obsahuje sonety, blues, opojné beatnické výpovědi, básně s lehkostí inspirace prožitého okamžiku, veršované výkřiky imprese, dobře mířené slovní nástřely o bitvách odehrávajících se někde hluboko pod čtvrtým žebrem. Sbírka je doslova vypiplaná do detailů, nebyla opomenuta ani grafická stránka knihy a její dobře zvolený výtvarný doprovod. Na vzniku Rumové nevěsty se kromě obětavé Marie Vrbové podílely i její dlouholeté přítelkyně a fundované žurnalistky Jana Černá a Věra Marková-Sluková, hudební odborník Miloš Skalka, scenáristka Jana Knitlová, kterou si čtenáři možná snáze připomenou ve spojení s divácky úspěšnými filmy Krakonoš a lyžníci či Bota jménem Melichar, a grafik Kevin V.Ton. O generaci mladší pak je Michael Cerny, ilustrátor a designer žijící a tvořící v Berlíně, který se postaral o dvoubarevné kresby v knize. Jeho výtvarný projev skvěle koresponduje s vybranými verši, jako by Pavlova básnická, místy trochu drsná chlapská zpověď sama vedla Michalovu tužku po papíře.



Takže není ani divu, že knižní novinka s obálkou v syté barvě rumu měla hned celou řádku kmotrů. Jednak z řad těch, kteří se na knížce podíleli, včetně zástupkyně nakladatelství Primus, jednak z interpretů a moderátorů slavnostního křtu publikace na pražské Novotného lávce. Pohodový Miloš Skalka a Martina Jandová kormidlovali lodičku programu listopadovým podvečerem, v němž se střídali recitátoři Pavlových veršů – Jana Černá, Michaela Lažanová a neplánovaně, ale naprosto skvěle také Jirka Krampol za nemocného Michala Pavlatu. O hudební linku se s espritem a velkým emočním nasazením postarala Jitka Zelenková. Její Alelujá s Cohenovou hudbou jistě slyšel i Pavel někde tam nahoře u nebeského baru…



Nikomu z přítomných, ať už se jednalo o Pavlovy někdejší kolegy, hudebníky či přátele, se ani po skončení oficiálního programu nechtělo odcházet. Vždyť Pavlovy básně a život sám nabízí tolik mnohovrstevnatých témat, o kterých je třeba si popovídat, dokud je ještě čas…

Ukázka č. 1

Sonet pro barmanku u Brázdů

Buclatá koňaková sklenka
stojí tu v černém saténu
Asi ji škrtí podprsenka
Přesto chtěl bych ji za ženu
Pleťovou vodou vymytá
rozverně rozvírá chřípí
Kolem ní vůně rozlitá
My nejsme její typy
Barmanka nevěří na pány
Denně slyší znít tympány
tympány opilé touhy
Až jednou možná uvěří
potom bude jak pápěří
Večer jí bude dlouhý

Ukázka č. 2

Blues o chřipce

Za krkem mi sedí dáma prastará
Koleny se tiskne na mou hlavu
Mám z ní strach od jara do jara
Tak že nevzpomenu vůbec na zábavu
Když se svléknu v posteli mi leží
Jak ji vidím mráz po zádech běží
Napájím ji horkým vínem a krmím ji aspirinem
Navzdory tomu je docela svěží
Máš studené líce Chřipko nestoudnice
Smutná jsi jak plískanice ve větvích
Co chceš na mně více Chřipko nestoudnice
Tvá objetí jsou dnes jako žár a sníh
Kdybys mně nechala aspoň chvíli spát
Složil bych ti rokokovou poklonu
Když mě necháš být
Dám ti za to pít
Šťávu z největšího citronu

Ukázka č. 3

Rumová nevěsta

Největší z nevěst
je Rumová Nevěsta
Staví se na roveň útočišti
Podivná neřest
K ní cesta – necesta
Hlášená možnost
nocí příštích
Největší z dívek
je Rumová panenka
Když tácek pod ní je stříbrolesklý
Karamel slivek
Stůl – Říčka přetenká
Sklenička upadla
Dlaně tleskly
Projdeš si stopy
stokrát prochozené
Odložíš kabát promoklý
Co tě to vůbec
každonočně žene
k Rumové Nevěstě do roklí
Největší z nevěst
je Rumová Nevěsta
Zjeví se jak nebe
tečkované sněhem
Jdeš za Ní léta
Z cesty je necesta
Ráno se vzbouzíš
propocený během

Ukázka č. 4

Hodina básně

Hodina před kopýtky
ranního koníka
kdy Slunce háže mžitky
a něco zaniká
Osleplý střelec
s Ležícím běžcem
Hluchý je znělec
Chromý jde lehce
za hlasem slavíka

Ukázka č. 5

Čas co hladil

Ro(c)ky mého mládí
nekončící Láska
léta šedesátá
čas co hladil
zastlal
Co nám brání
v rozestlání?
Objev zrání?
Líp když zraní
než by zplanil

Ukázka č. 6

Věčná škoda nastokrát

Věčná škoda nastokrát
vlání ve hřívách
Kůň se vzpíná – chce si hrát
Noc je bouřlivá
Mraky jsou mí koně
divocí
Blesky se jim lesknou na bocích
Měsíc tělem zahalí
pak se rozplynou
Kéž by se mnou zůstaly
chvíli jedinou

Ukázka č. 7

Dolík v prostěradle

Ten dolík v prostěradle
Ten dopis tvého těla
Přineslo mi ráno nedělní
Za plentou v umyvadle
Tvá ruka vlnky dělá
Zní to jako hudba kostelní
Šplouchání kolébá mě
Já ležím v polospánku
Je mi skvěle tvojí zásluhou
Dál cítím tvoje rámě
Má vůni dalamánků
Minuty jdou jedna za druhou
Pak přijdeš s horkou kávou
A dáš rty na má víčka
Probudíš mě to ti prominu
Já vstanu s velkou slávou
Jsem stejně tvoje hříčka
Budem snídat s kávou naši nevinu
Ten dolík v prostěradle
Mi necháš na památku
Budu ho mít stále před sebou
Za plentou v umyvadle
Umýváš stopy svátku
A já schovám své rozpaky pod vébou

Ukázka č. 8

Jsi kniha

Jsi kniha kterou jsem už přečet´
a čtu tě vždycky znovu rád
Jsi kniha která nutí brečet
Jsi kniha která nutí smát
Jsi kniha trochu nevázaná
a něčím vždycky překvapíš
je v tobě sem tam prázdná strana
však ty se pro to netrápíš
Chtěl bych být autorem
zvláštního příběhu
který bych vepsal do těch prázdných stran
Tím vlastním výtvorem
žádal bych o něhu
Jestli to dokážu budu pán
Jsi kniha kterou musím dopsat
Poslední z mnoha autorů
Mám tolik rád ten její obsah
i když má mnoho záporů

Ukázka č. 9

Vyhnanství s Emigrací

Jsou věci mimo chápání
Jak zapomenout na ulice?
Na průchod co tě zachránil
od nakládačky před měsícem
Jak vzpomínkám se ubráním
já svědek vlastní demolice?
Jak dlouho budu dýchat cizí smog?
Navždycky – týden – měsíc – rok?
Nechtěný stopař u dálnice
Vyhnanství s Emigrací
Dějinná dvojčata
Životy přeobrací
Pravda je nahatá
Vyhnanství s Emigrací
Dějinná dvojčata
Jsou věci mimo vědomí
Co bez ptaní tě vykoření
I lásku nějak ochromí
Tu co se zdála k nezničení
A chybí klid i soukromí
Už chápěš správně pojmy vízum pas
Sem tam se zpiješ pod obraz
A věříš v návrat který není

Pokračováním používáním stránky souhlasíte s použitím cookies. více informací

Nastavení cookie na této webové stránce jsou nastaveny na "povolit cookies", aby vám umožnily co nejlepší procházení. Používáním stránky bez změny nastavení souborů cookie nebo klepnutí na tlačítko "Rozumím" k tomu dáváte souhlas.

zavřít