Your address will show here +12 34 56 78
Machálková Leona

Zatmění

(Eclipse Of My Heart)
Hudba: J. Steinmart


Jsem to já
jak z nebe spadlá
Dny jsou mi dlouhé
taky týdny dlouhé mám
 
Jsem to já
Nic nenadělám
„Lásce se rouhej!“
radí Ďábel sám
a já
marně volám všechna jména
a cítím málo jistot
a nevím kam se mám dát
 
Jak biblická Magdaléna
skrývám svou duši čistou
Cítit je jiné než Znát
 
Srdce mám tvárné
věčně zralé k náhlým zatměním
Srdce mám tvárné
Láska se mi peklem odmění
 
Já už znám svá trápení
Čas kdy soudnost Láska stíní
Co dá se žádat od Ženy
Srdce mé je stálý viník
Vždyť záře je příbuzná s tmou
A obě jen lžou
 
Je to krása mít své srdce zatemnělé
Vždyť při bouřkách jsou Ženy znovu nedospělé
 
Láska to je oběť
zároveň i kat
Když střídá světlo stíny
a nedá se spát
Mé srdce každodenní
má stále stejná zatmění
Mé srdce mívá zatmění
 
Zkušenosti ty mi můžou
dát nebo vzít
Už se asi neproměním
Já zatmění mám
na srdci svém
Co má být?
Srdce mám tvárné
Věčně zralé k náhlým zatměním…

V polospánku

(Love Song For A Vampire)
Hudba: A. Lennox


V polospánku zdá se den
víc než vzdálený
Polobdím a doufám jen
v ten zázrak souznění
A lůžka půl
je prázdné dál
a bíle svítí tmou
V polospánku písně jen
dál z rádia mi lžou
 
V polospánku z bílých pěn
se stávám Venuší
Sbírkou gest je pláchlý den
a pláč tmou osuším
A lůžko mé
je plátnem kin
co Lásku promítá
V polospánku ztrácím stín
Já polospím
I můj strach schází tam
 
Když polospím
Když já polospím
Jsem svá a nová
Když tmou se schovám
 
V polospánku zdá se den
snad víc než vzdálený
polobdím a doufám jen
v zázrak souznění
A lůžko mé
je prázdné dál
a bíle svítí tmou
V polospánku písně míň
z rádia mi lžou

Pouhý den

(Love Story)
Hudba: F. Lai


Schází mi den
kdy já tě Lásko postrádám
Pak do oken
se vkrádá táhlá nálada
Smích zní jak sten
Scházíš jen den
a moje prázdná náruč
Lásko vychládá
 
Pouhý den
zní stoletím
Má náruč prázdná
dál chladne ti
 
Schází mi den
kdy já tě Lásko nevidím
Bez něžných jmen
z tvých úst jsem jak dům bez lidí
Schází ten den
Kde jen jsi jen?
Bez tebe Lásko jsem
dům prázdný bez oken
 
Pouhý den
zní stoletím
Má náruč prázdná
dál chladne ti
 
Schází mi den
kdy já tě Lásko postrádám
Pak náhle jen
se vkrádá táhlá nálada
Smích zní jak sten
Scházíš jen den
a svět má náhle stálost
pouhých mořských pěn

Pokračováním používáním stránky souhlasíte s použitím cookies. více informací

Nastavení cookie na této webové stránce jsou nastaveny na "povolit cookies", aby vám umožnily co nejlepší procházení. Používáním stránky bez změny nastavení souborů cookie nebo klepnutí na tlačítko "Rozumím" k tomu dáváte souhlas.

zavřít