Verše, které by vydaly na pár sbírek, čekají klidně v zásuvce jeho stolu. Možná, že se jednou dostanou za výlohy knižních obchodů a k radosti čtenářů do jejich domovů. Pavel Vrba nemá čas o tom přemýšlet. Je textařem, a proto píše to, co vidí kolem sebe, co cítí v sobě, dnes, v tuto chvíli. Píše verše, které ožijí společně s muzikou a podáním interpreta, aby vzrušovaly i uklidňovaly a dávaly odpovědi na otázky. Vrbovy texty mají hloubku i poezii, a proto se jim to daří. Pavel Vrba, pokud mu to profesionální zakázkové práce dovolí, hledá ke spolupráci takové skladatele, jejichž tvorba má příbuzné znaky. A tak sedíme nad nepopsaným blokem a poslouchám, co mi básník vypráví.
AZ magazín: Těšit se na občasné východy slunce