Your address will show here +12 34 56 78
Oldřich Kellner o Pavlovi

s-radimem-hladikem-a-oldou-kellneremRád bych řekl, že si velice vážím práce mnoha našich význačných renomovaných textařů a četl jsem i pozoruhodné verše nastupující generace, ale Pavel Vrba má pro mne ještě nějaký další rozměr. Asi proto, že při svém inspiračním vytržení si pro myšlenky do takového odlišného rozměru chodí.Takto vzniklé texty, obvykle povýšené do sféry poezie, jsou okroužkovány na míru a ještě obohaceny o punc nadčasovosti. Hodně jeho textů vnímám (a určitě nejenom já) s pocitem aktuálního autentična. Třeba taková ROCKOVÁ OPERACE, kterou jsem nazpíval se skupinami Blue Effect a Ketron, na mne dýchá pokaždé z jiného úhlu, vždy v souladu s tím, co prožívám. Cestování po spirále času nečinilo Pavlovi žádné obtíže. Leckdy sice zpohodlněl v domácí hospůdce v Dušní, kde měl svou vyleštěnou židli, leč toulky historickou Prahou byly pro něj příznačnější; jeho trojdenky či pětidenky trvaly někdy i týden. Ani nejlepší vizážista by nedokázal ztvárnit vnější symptomatické stránky tak specifických absťáků. O těch vnitřních, se kterými se Pavel dokázal vypořádat s vůlí antického kentaura a sveřepostí stoika v jedné osobě, ani nemluvě. A právě v takových chvílích, kdy jeho jedinou neřestí byla snad jen cigareta, vznikalo a dralo se na povrch to nejlepší, co v sobě má.



Vypili jsme společně hodně piv i vína a prožívali hezké večery plné vzletných myšlenek a poezie. Byly i chvíle, kdy začal být Pavel ke svému okolí nevrlý, někdy až agresivní. Snad proto, že při jeho přechodu přes práh do jiného světa se mu všichni jevili prázdní, se snahou stáhnout ho zpět… V takových chvílích se zvedl a mizel do neznáma, někdy po anglicku, jindy po pavlovsku, aby se opět mezi námi objevil jako zářící sluníčko s kusem čerstvě popsaného papíru.

Něžná

Hudba: Radim Hladík


Něžná
ztracená
šla jak jdou jen dívky
bez jména
Snad břehů se bála
Bez jména a nenadálá
Něžná dívka
něžná dívka
v šatech fáčových
Na zápěstí Vltavín
v chůzi stopu únavy
Něžná na dláždění
mostu sedá
zouvá sandály
Marně vykoupení
u Soch hledá
Všechno rozdaly
Něžná smutní
neví že má tělo
Svítí látkou zprůsvitnělou
 
Já jak její sandály
Ležím si a otálím
 
Něžná
usínáš
a uspává tě vůně
z Petřína
Proč jméno vůbec vzniká?
Jde z úst a nejde nikam
Něžná – spící
Něžná – spící
O most opřená
Kdo ti dal ten Vltavín
vesmírný a třaskavý
 
Něžná na dláždění
v půli mostu
spíš si bezbranná
Možná já tě změním
Jen mě prostup
aspoň do rána
Slunce i tvé tělo
zmalátnělo
Něžná
Proč mám
hlavu nedospělou?

Pamětník svých atmosfér

Hudba: Oldřich Kellner


Dnes už z toho filmu
málo vím
Jen to že kluk tam s holkou
krabičky hráli si
Na stole víno
a na zdi podkovy
Proč asi jít
do tmy se báli
a cvrnkali mezi slovy
 
Záclony tam vlály
v průvanu
Z rádia k tomu zdálky
saxofon zněl
O fanty hráli
jak o svou záchranu
Víc nevím Žel
o konci téhle války
Paměť chátrá Víc z ní stejně
nedostanu
 
A já o tom filmu dnes už
málo vím
Projekční lhůtu víc mu
neprodlouží
Krabičky hrávám
a sbírám podkovy
Paměť je fér
Stále hůř mi slouží
Jsem svým vlastním
pamětníkem atmosfér
 
Atmosféru
mezi řádky
Dávné jitro kouzelníků
báseň zachytí
Paměť chátrá
přesto cítím
atmosféru
toho filmu co mě rozsvítil
 
O ději filmu já dnes
málo vím
Projekční práva ta už jsou
vypršelá
Krabičky hrávám
a sbírám podkovy
Paměť je fér
Ať se klidně bělá
Jsem vlastním
pamětníkem atmosfér

Být křídlem

Hudba: Oldřich Kellner


Tak být z dříví zdravýho
jak vzácnej nástroj klavírní
Ó tak být z dříví znělýho
Jako je vzácnej Bechstein – král klavírní
Mít spoustu strun a kláves
to štěstí musí být
úplný a nesmírný
 
Být křídlem dáma ve večerním
musela by koncert na mě hrát
Jó být křídlem krásná dáma ve večerním
musela by Bacha na mě hrát
Jak lítají ty tóny ze mě
snad zdálo by se mi tisíckrát
Ten sen začal s pubertou
 
co krásně ostří vnímání
Jó ten můj hudební sen začal s pubertou
co náhle zostří vnímání
kdy všechno je tak sladkobolný
a na dosah a k dostání
 
Už vím že nejsem klavírem
i když pár tónů v sobě mám
a i když nejsem vzácným křídlem klavírem
nějakou muziku ještě vevnitř doufám mám
Je sice někdy víc než modrá
Snad tím že svět už trochu znám
 
Stejně si sem tam říkám
Tak být z dříví zdravýho
jak vzácnej nástroj klavírní
ó tak být z dříví znělýho
jako je vzácnej Bechstein – král klavírní
Mít spoustu strun a kláves
To štěstí musí být
úplný a nesmírný

Pokračováním používáním stránky souhlasíte s použitím cookies. více informací

Nastavení cookie na této webové stránce jsou nastaveny na "povolit cookies", aby vám umožnily co nejlepší procházení. Používáním stránky bez změny nastavení souborů cookie nebo klepnutí na tlačítko "Rozumím" k tomu dáváte souhlas.

zavřít