Your address will show here +12 34 56 78
Eva Pilarová o Pavlovi

 

První píseň, kterou pro mě koncem šedesátých let napsal Pavel Vrba (hudba Jindřich Brabec), se jmenuje VÁŽKY. Měla jsem ji tehdy z celého alba nejraději, ale bohužel nedostala se do širšího povědomí. Nesměla se hrát v rádiu a na dotaz proč, odpověděl mi jakýsi bezejmenný rozhlasový pracovník, ať do toho raději nevrtám, že bych si nanejvýš mohla vykoledovat stažení desky z prodeje. Dodnes nepochopím, jak je možné, že režim, který se tolik bál písní, dokázal se tak dlouho držet u moci. Posuďte sami, co tehdy vadilo:

Vzbouření vážek průsvitných visí nad hladinou
a s doufáním slunci dál zaclání
nad hladinou línou

co smí vládnout rozlohou a špínou
mocí zrádnou bezbranným
vážkám bezbranný, bezbranným…

Nechci fušovat kritikům do řemesla, ale dovolím si vyslovit na textaře a básníka Pavla Vrbu svůj názor: Jeho texty byly a jsou nadčasové, za celá ta dlouhá léta se neopotřeboval a jsem přesvědčena, že i v třetím tisíciletí hodně překvapí. Oproti mnoha svým vrstevníkům totiž ještě zdaleka není za zenitem. Příjemně mě mrazí, když zpívám na koncertech Pavlův text z roku 2002:

O něco vejš dosáhne Bůh než hlas ženskej
Ať je to v hádkách a nebo když zpívám
Kam se živa nedodívám
Tam bydlí Bůh kdo ví
On když jsem lásky chtivá snad spí…

Pavel má můj obdiv, můj dík.

 

Pilarova

Pokračováním používáním stránky souhlasíte s použitím cookies. více informací

Nastavení cookie na této webové stránce jsou nastaveny na "povolit cookies", aby vám umožnily co nejlepší procházení. Používáním stránky bez změny nastavení souborů cookie nebo klepnutí na tlačítko "Rozumím" k tomu dáváte souhlas.

zavřít