Your address will show here +12 34 56 78
Novák Petr

Loučení s Cizinkou

Hudba: Petr Novák


Zazněl výkřik v hloubce
zoufalý
Číšník sčítal sloupce
pak nám zabalil
poslední
z našich dní
 
Zítra dám ti jméno
tak nejspíš Vzpomínka
Netušil jsem když jsme žili
že jsi Cizinka
Že dny jdou
s Cizinkou
 
Nestinné jsou krásné stromy
s cejchem polomů
Co na kom ulakomíš
dáváš kdekomu
Tak dny jdou
s Cizinkou
 
Platí i zmýlená
To schází v příslovích
Jsi krásně šílená
Ty víš to já to vím
 
Ubrus už nám vzali
Číšník zacinkal
Před jiným teď sklouznou
z ramen ramínka
Bude rád
Tak jdi hrát

Osamělost dlouhých nedělí

Hudba: Petr Novák


Slunce rozkvétá
přímo do léta
voní zelí vedle v sousedství
Někde usínáš
v cizích peřinách
zmilovaná lží a sobectvím
 
Já se nikdy nebál nedělí
v časech kdy jsme lásku uměli
Z mámy
křičí zklamání
Už mě nezraní
K. O. jsem Tak proč mě počítá
Předem věděla
Vždyť je sečtělá
Že ty se mnou brzy vykmitáš
 
Už nemám rád vůni nedělí
Kdy ty jizvy čas mi vybělí
 
Jednou
snad možná v ulicích
někde potkám Šejkspíra
Nakopne mě botou špičatou
Já po mrtvých měsících
zas odstup nasadím
Prohlídnu si pravdu nahatou
 
Tragéd i mim
jsem dneska Vím
Snad mám i kousek z komiků
já šaška hrál
když jsem se bál
finále těch tvých úniků
 
Teď nesnáším prázdno nedělí
Kdy ty jizvy čas mi vybělí
Ležím
skrytý pod vébou
a mám před sebou
osamělost dlouhých nedělí

Starej obličej za kytkama

Hudba: Petr Novák


Starej obličej za kytkama
s očima v modrý metalíze
Krásnej obličej za kytkama
Ve vráskách život
po životě žízeň
 
Chodíval jistě za holkama
a mockrát sahal po životní knize
Starej obličej za kytkama
Oči jsou modrý
vlasy bílá příze
 
Dívá se z Vinohrad
k Nuselskýmu mostu
hlava co roste z muškátů
Ten člověk musel párkrát prohrát
a že byl králem ostud
tak snadno sčítal vejplatu
 
Starej obličej za narcisem
s očima v modři oblohový
Možná že touží po dopise
To na co myslí
ten za sklem nevysloví
 
V hospodě míval stůl i píseň
Snad dvakrát válčil Možná Kdo ví
Krásnej obličej za narcisem
Oči má čistý
Skoro jako nový

Poznání

Hudba: Petr Novák


Tak jsem živý celý po pádech
Zas je ráno Ležím na zádech
Když jsem letěl mozek-promítač
film zas pustil Můj film „Proč a Nač?“
 
Prý se tohle stává pilotům
když jsou náhle zády k životům
Celý život v málo vteřinách
mihne se jim přitom zhasíná
 
Zahlíd’ jsem se v klaunském úšklebku
S Hamletem jsem sahal na lebku
„Být či nebýt“ plno nejistot
Dal jsem lebku zpátky na místo
 
Tak jsem toužil hledal míjel cíl
Nosil v sobě šestý světadíl
I lásce
i lásce splácel víc než nutný díl
 
Vstal jsem po všech tvrdých přistáních
pocit štěrku vrost’ mi do dlaní
zarost’ mi tam tvrdší než je kost
Slušně tomu říkaj’ dospělost
Dospělost
Proč?
 
Štěrk mi kazil zázrak hlazení
tak jsem kůži dlaním vyměnil
Vím co stojí kostým skákačů
Teď když spadnu aspoň nepláču
 
Schoval jsem se v klaunském úšklebku
Bez Hamleta sahám na lebku
„Být či nebýt“ Návyk nejistot
Nevracím už lebku na místo
 
Tak jsem živý celý po pádech
Zas je ráno Ležím na zádech
Když jsem letěl mozek-promítač
film zas pustil Můj film „Proč a Nač?“
 
Ty mě znásobíš
až přijde večer k nám
Zas mi vrátíš víru sfoukneš poznání
Pak já zpátky do své podoby
zas vrátím se sám
a budu věřit že mě nezraníš
Ty má lásko
příští lásko
Budu tvůj muž i tvůj syn
Když chceš
i tvůj stín

Svět a Nesvět

Hudba: Petr Novák


Svět na Nesvět
se vždycky změní
sejmutím šupin
ranním střízlivěním
Zježené chlupy
pubertálních let
najednou změní
tvůj Svět na Nesvět
 
Svět na Nesvět
(Zvlášť ten svůj mikro)
proměníš plotem
máš-li hlavu chytrou
Vzápětí poté
co jsi zrušil vzlet
Přetvoříš potem
svůj Svět na Nesvět
 
A když máš někdy strach
že cítíš vlastní pach
Na tohle dávno přece
předci už znali recept:
 
„Vem’ koňak na Vánoce
a slij ho s vlastní žlučí
a přidej závist – ocet
a vyrvi strom co pučí
Tím koktejl klidu míchej
a domorduj to rumem
Pak mluv ať nejsi tichej
a vůbec málo dumej“
 
Svět na Nesvět
chceš neproměnit?
Že jsi sám sebou
nikdo neocení
Pro ně jsi škleboun
s plenkou dětskejch let
Změní i s tebou
svůj Svět na Nesvět

Mít tisíc životů

Hudba: Petr Novák


Mít tisíc životů
moh’ bych si ten svůj
nanečisto psát
Brát jeho nahotu
škrtnout každé „Fuj!“
složit reparát
 
Dojít lásce na dno věcí
spadnout k jádru pamětí
s tím že to příště opravím
Vnitřní oči mít jak slepci
umřít v ženském objetí
Být v klidu přitom bezhlavý
 
Mít tisíc životů
tak ten současný
klidně rozházím
Žít jehle na hrotu
Štěstím nešťastný
jít i do zkázy
 
Jen Život – Chvíli
na to mám
Dát obsah cíli
musím sám
Čas nedá souhlas
k opravám
Cíl minout o vlas
prohrávám
 
Mám jeden z životů
Čáru klikatou
v daném století
Sním v trávě u plotu
s hlavou bohatou
Kudy poletím?
 
Dojdu vůbec na dno věcí
dojdu k jádru pamětí
Mám sílu na trám únavy
Budu umět křiknout „Nechci!“
místo křivých souvětí
Čas když se náhle zastaví?

Vím, že nevím nic

Hudba: Petr Novák


Vím
že nevím nic
s tím
chodím do ulic
S sebou v hlavě nosím
pár dětských slavíků
hvízdavých
Psům co pány venčí
příběh vyprávím
 
Rád
život popíjím
zní
krásnou árií
K ní se přidá chór
mých dávných slavíků
plechových
Jednou ztichnou
až ten příběh dopovím
 
I když vím že nevím
mám chuť dál se ptát
v čem je krása prokletí
Na to příští den mi neodpoví
Ten svůj příběh který nevyslovím
žiju rád
 
Vím
jen že nevím nic
s tím
chodím do ulic
Sebe na trh nosím krájím
často hloupě utrácím
kde se dá
Drobné na zem spadlé
nikdy ze zásady nezvedám
 
Příští den nic nenapoví
Natož příběh který nevyslovím
Příběh věčný věčně nehotový
žiju rád
žiju rád
Ten můj příběh skrývá plno bílých míst
Ani nevím kdo ho bude číst
Dokud v hlavě zní slavičí hvizd
žiju rád

Křídová dívka na asfaltu

Hudba: Petr Novák


Dívka čárá křídou
úžas vlastní tváře
Na asfalt
Když kreslí slyším tichý nářek
Kolem jdou
ti dospělí a vzpřímení
 
Být
aspoň sáčkem
Nafouknout se Prásknout
Sáčkem být
tak bouchnu vztekem – láskou
Stojím jen
a mlčím nad dívkou i uměním
 
Rodí se tvář křídová
i s příštím stárnutím
Cítím
jak přes ni jdou
všichni co jsou
obutí
 
Z barevných kříd
je tvář plná úžasu
Plní ji cit
Je bez hlasů
Jak jen ji skrýt
dřív než přijdou ji pro svůj klid
smýt

Hlad je jen žízeň v převlecích

Hudba: Michal Pavlík


S přiopilou
Světicí
pouštím žilou
sklenicím
Poprchává
v duši nám
To se stává
To znám
 
Světice má
hladoví
Má dilema
To vím
V kráse plánů
bývá pád
Z pití k ránu
je hlad
 
Hlad je jen žízeň v převlecích
a žízeň bývá zkroucená
Je zázrak zůstat nad věcí
Já vím co znamená
jít novým ránem bez jména
 
Jdem dlouhým dnem
do nocí
Tak co s tím snem
co chci
Poprchává
v duši nám
To se stává
To znám

Sám a sám

Hudba: Petr Novák


S náladou
kterou dává sníh
když tam venku padá
Sedím a nic nepostrádám
S náladou
 
Sám a sám
číšník hraje pantomimu
když sklínky leští
Neví že máme zimu
Já tu sám
sám rozjímám
 
Jsi jak vločka co právě taje
ve mně po pádu
když jsi ztratila o mě zájem
i náladu
na mě
 
Sám a sám
taju jako ledy v drinku
A tak mi zbývá
jen nárok na vzpomínku
Sám a sám
s ní zůstávám

A co tvůj obraz?

Hudba: Petr Novák


Chlapečku jak tě lituji
Doktor tě drží dolů hlavou
Plátno ti právě šepsují
Pro příští malbu smělou dravou
Na to že křičíš máš teď právo
Mlčení nech si raděj’ na později
Porodník věští nad svou kávou
tvůj příští obraz Doriane Grayi
 
Vidí už jak tě varují
Na život máš svůj vlastní návod
Jen plavci někam doplují
Jsi sopka s těžkou žhavou lávou
Jak poznáš v láskách jednu pravou
Na schodech metra kolem projíždějí
Už nejsi prostou lidskou trávou
A co tvůj obraz Doriane Grayi
 
Roky tvůj portrét malují
V tubě už nemáš barvu žhavou
Ubýváš s každou okují
Poslední šance kolem plavou
Zůstal jsi hráčem s rukou hravou
Naposled sázíš všechno na Naději
Poznání plodů s hořkou šťávou
mění tvůj obraz Doriane Grayi
 
Chlapečku spíš Máš barvu zdravou
Jaký jsi krásný sestry vyprávějí
Porodník usnul nad svou kávou
A co tvůj obraz Doriane Grayi

Pokračováním používáním stránky souhlasíte s použitím cookies. více informací

Nastavení cookie na této webové stránce jsou nastaveny na "povolit cookies", aby vám umožnily co nejlepší procházení. Používáním stránky bez změny nastavení souborů cookie nebo klepnutí na tlačítko "Rozumím" k tomu dáváte souhlas.

zavřít