Your address will show here +12 34 56 78
Eva Pilarová o Pavlovi

 

První píseň, kterou pro mě koncem šedesátých let napsal Pavel Vrba (hudba Jindřich Brabec), se jmenuje VÁŽKY. Měla jsem ji tehdy z celého alba nejraději, ale bohužel nedostala se do širšího povědomí. Nesměla se hrát v rádiu a na dotaz proč, odpověděl mi jakýsi bezejmenný rozhlasový pracovník, ať do toho raději nevrtám, že bych si nanejvýš mohla vykoledovat stažení desky z prodeje. Dodnes nepochopím, jak je možné, že režim, který se tolik bál písní, dokázal se tak dlouho držet u moci. Posuďte sami, co tehdy vadilo:


 
Vzbouření vážek průsvitných visí nad hladinou
a s doufáním slunci dál zaclání
nad hladinou línou

co smí vládnout rozlohou a špínou
mocí zrádnou bezbranným
vážkám bezbranný, bezbranným…
 

Nechci fušovat kritikům do řemesla, ale dovolím si vyslovit na textaře a básníka Pavla Vrbu svůj názor: Jeho texty byly a jsou nadčasové, za celá ta dlouhá léta se neopotřeboval a jsem přesvědčena, že i v třetím tisíciletí hodně překvapí. Oproti mnoha svým vrstevníkům totiž ještě zdaleka není za zenitem. Příjemně mě mrazí, když zpívám na koncertech Pavlův text z roku 2002:


 
O něco vejš dosáhne Bůh než hlas ženskej
Ať je to v hádkách a nebo když zpívám
Kam se živa nedodívám
Tam bydlí Bůh kdo ví
On když jsem lásky chtivá snad spí…
 
Pavel má můj obdiv, můj dík.

 

Pilarova

Ten bál se koná

(Lady Madona)
Hudba a původní text: J. Lennon – P. McCartney

Ten bál se koná v osmým podlaží panelák je rušný jak nádraží   Všichni tam jedou výtah stíhá zdviž prý si vyjdem v maškarním vstříc a blíž   Vodovodní trubky hrajou táhle až se zdraví co se nezdraví zjistíš že ty cizí lidi náhle jsou poutaví   Ten bál se koná zloby ani stín všichni hrajou pletla v kytku rozmarýn   Bál máme bál   Ten bál se koná lesk půlnočních scén zvýší má hra klavírní a můj fén   Vodovodní trubky troubí náhle nejhezčí tuš přímo domovní Na tom bále jsme si milí náhle svou úrovní   Ten bál se konal nebo se mi zdál Dvě stě svědků z paneláku mlčí dál

Můj Bůh snad spí

Hudba: Camilla Brecka

Ten můj Bůh snad spí   O něco vejš dosáhne Bůh než hlas ženskej ať je to v hádkách anebo když zpívám Kam se živá nedodívám tam bydlí Bůh… Kdo ví? On když jsem lásky chtivá snad spí   O něco vejš dosáhne Bůh možná Bůh Mám pár zpráv pro Něj k mání Když den štěstím nezavání můj Bůh má hlavu v dlaních a spí dál spí   Dlouhej slejvák jen slejvák teď Bůh měl by nám dát tak ozdravnej jak pláč jak vodopád   Je Bůh tam někde v dálkách za nebem tam kde nám to končí Tam kde je čas jinej Ženská Bohu nepromine že je dole samotná Jen to blues o cizí vině má   A tam tam někde v dálkách za nebem je výška tam Bůh právě zívá a čeká na mý díkůvzdání a já tu samotná křikem blues si hojím rány Bez Lásky dál myslím na Ni jen já   Dlouhej slejvák jen slejvák teď Bůh měl by nám dát jak ozdravnej pláč jak vodopád vodopád   Křikem blues já si hojím rány bez krásnýho milování jdu spát   O něco vejš dosáhne Bůh než hlas ženskej

Vážky

Hudba: Jindřich Brabec

Vzbouření vážek průsvitných visí nad hladinou jak modrá síť vzdálená jenom píď nad hladinou línou co nepozná příď   Vzbouření vážek průsvitných visí nad hladinou jak modrý plášť vážky znají svou zášť ke hladině líné co smí vládnout živa jejich stíny Co smí vládnout každé zvlášť Líná voda horce vládne každé vážce zvlášť   Křídla vážek něžně blankytná jsou znavená Proč musí žít v čekání? Líná voda je bezcitná a zkažená Ve vzduchu déšť zavání Bouřná loď už ková svoji příď bleskem ková svoji příď jednou kalnou vodu zčeří vážky na to věří dál   Síť vážek visí nad vodou dál   Vzbouření vážek průsvitných visí nad hladinou a zůstává bouřku si nalhává Nad hladinou línou žár nepřestává   Vzbouření vážek průsvitných visí nad hladinou a s doufáním slunci dál zaclání nad hladinou línou co smí vládnout rozlohou a špínou mocí zrádnou bezbranným vážkám bezbranným

Karty mi nelžou

Hudba: Tomislav Vašíček

Každý den v měsíci dívám se na svíci jak klidně slzí teplý parafin Mě se to dotýká že přitom nevzlyká snad nechce rušit ten můj splín   Když večer poručí hned tisíc obručí mě krutě sevře kolem osrdí Já nejsem koketní hraju hry karetní to vám má svíce potvrdí   Karet se věčně tážu proč jsem tu stále sama Vztekle je na zem hážu řekly mi: „Je v tom dáma!“ Kvůli ní jsi o mě asi ztratil zájem požádal jsi v jiném domě o podnájem   Ač je to k nevíře ty blízko vikýře hladíš tu dámu dámu co ji z karet znám Už nejsem nevěsta osud tě potrestá Karty mi nelžou budeš sám

Hrál klavír píseň línou

(Nobody Does It Better)
Hudba a původní text: M. Hamlish / C. B. Sager

Hrál klavír píseň línou a zmatek z ní já teď mám hrál klavír píseň já její vinou bídně usínám   Na stropě běží kýč přímo o nás v něm píseň líná zní dál Už přes ten film sněží Dávno se konal Proč ji hráli Kdo jim o ni stál   Hrál klavír píseň línou než nádhernou spíš víc vlezlou Hrál klavír píseň její zásluhou náladu mám správně zlou   Jak nahá v žíních cítím se při ní Film zpátky běží to má spád Koukám jak’s válel Já brečím málem To byl nápad línou píseň hrát   Hrál klavír píseň línou a zmatek z ní já teď mám Hrál klavír píseň já její vinou vzpomínám málem vzpomínám

Pokračováním používáním stránky souhlasíte s použitím cookies. více informací

Nastavení cookie na této webové stránce jsou nastaveny na "povolit cookies", aby vám umožnily co nejlepší procházení. Používáním stránky bez změny nastavení souborů cookie nebo klepnutí na tlačítko "Rozumím" k tomu dáváte souhlas.

zavřít