Your address will show here +12 34 56 78
Lešek Semelka o Pavlovi

SemelkaPavla znám víc než třicet let. Za tu dobu jsme spolu napsali mnoho písní, vypili nejednu sklenici a zažili hodně srandy. Vzpomínám si na jeden večírek, na kterém se chtěl Pavel gentlemansky představit jisté profesorce s drdolem vyčesaným až do stropu. „Dovolíte, abych se představil? Jsem Pavel Vrba, spisovatel!“ Ona řekla: „Jak, prosím?“ Pavel opakoval: „Pavel Vrba, spisovatel!“ Ta upjatá dáma na to přezíravě: „Neznám!“ Pavel mávl rukou a řekl: „Ty jsi taky pěkná nuda!“ Důstojně odkráčel k naší partě od „Zpěváčků“, se kterou strávil zbytek večera. Tím nechci říct, že by byl Pavel nezdvořák, naopak, k ženám má krásný vztah. Kupříkladu nikdy nepomluvil ani jednu z mých manželek a milenek. Prostě, když mu někdo nesedne, dá to najevo. Mám Pavla rád za jeho vidění světa, za jeho nádherné slovní obraty, které lehce jen tak mimochodem sype z rukávu.



Bez Pavla Vrby bych neabsolvoval Občasné pánské jízdy, nebloudil Světem hledačů, dívky oděné do Šatů z šátků bych nepojmenovával různými indiánskými Jmény. Bez Pavla Vrby bych byl o hodně chudší.

Nerad mám ráno dým

Hudba: Lešek Semelka


Tak nerad cítím ráno dým
co v noci z úst šel přátelům
Větrání zmůže málo vím
když sním s kdekým
 
Co může zbýt?
Růž na sklínkách
zánovní vzpomínka pánům
co roli hráli nejasnou
Je tu čas žít
vždyť věšáky prázdné náleží k ránům
Čas mám pak nad tím užasnout
 
Že nerad cítím ráno dým
 
Kdo jen tu byl?
Pár náhodných
snění jsem zneškodnil hloupým
dívce jsem uvíz’ na řasách
Hrál jsem a snil
vím za krásu řečí večer si koupíš
však s tím se ráno nekasám
 
Že nerad cítím ráno dým
 
Tak tu fůru nádobí
myju a moudřím
z věcí právě poznaných
Těch pár přátel rádoby
zůstalo v kouři
v deskách mírně ohraných
 
Já nerad cítím ráno dým
co v noci z úst šel přátelům
Větrání zmůže málo vím
když v noci sníš bůhví s kým

Jména

Hudba: Lešek Semelka


Já ti dal různá jména
Tím jsem mírnil dlouhý čas
Bylas Úsměvná
A příští týden Toulavá
Když jsem bláznil – sténal
Vzniklo jméno Trávní vlas
Pak zas Bezkrevná
To když jsem s tebou nespával
 
Tahle dávná jména
Dýchaj’ vůní
Různých údobí
Trochu zní to jmény indiánských žen
Trochu touha lhát si
Krásný únik
Pouhé „rádoby“
Já ti nikdy nedal
Jméno Láska jen
 
A kde teď jsou?
Tvoje zvláštní jména
Já měl rád
A kde teď jsou?
Jaká příštím ženám
Mám já dát
A kde teď jsou?
 
Já ti dal jmen spoustu
Tím jsem dloužil soužití
Bylas Bláznivá
I Moudrá příště Neznalá
Když náš příběh zhoustnul
Dobře víme já i ty
Jméno Vyhaslá
Pak přešlo v jméno Zvětralá
 
Všechna jména já si
Fixem ztvárnil
Na zeď pokoje
Každé zní mi jmény indiánských žen
Pak jsi pláchla kamsi
Čas to zmarnil
Moudře bez boje
Na zdi schází jméno
Jméno Láska jen

Kohoutek přátelství dokapává

Hudba: Lešek Semelka


Zavíráš
nohy vzhůru židli dáš
zavíráš
Já tě chápu to se máš
Trička bláznů
moudře spálíš
můžeš se smát
všem co táhnou křížem kráž
 
Kánoj víc už nepřevrátíš
můžeš brát čas v mírných dávkách
Dospělá
máš ústa
Co se díváš vždyť mě znáš
 
Nač se ptát co vzkážeš dívkám
Přijdou k vám už v příštích hádkách
Pravdu máš
jdi spát
vyměň drobný za dukát
 
Kašpar Noc tě špatně snáší
Malíř Klee chce žluté ptáky
Pravdu máš
jdi spát
vyměň drobný za dukát

Ptáky, když kroužkujou, pouštěj’

Hudba: Lešek Semelka


Koukej
ptáky když kroužkujou pouštěj’
Koukej
s kroužkem si lítají k dálkám
 
Je to k smíchu
kroužek mám nejsem pták a přesto
hnízdím
Dávnou pýchu
zlomil čas Mám tě rád a tak jsem
při zdi
Vím mají kroužky neměnný řád
Když ptáci táhnou dostanu zkrat
Náhle kroužek míň váží
Vzlétnul bych si až k smrti rád
 
Koukej
ptáky když kroužkujou pouštěj’
Můžou
Na kroužcích hlídají dráhy
 
Nech mě vzlítnout
Nech mě jít Nejsem pták tak cítím
závrať
Nech mě vzlítnout
V sobě mám spoustu drah a v kroužku
návrat
Uprostřed ticha ohluchnout tak
jak umí básník anebo pták
Cítit ze směrů vůni
Místo křídel stačil by vlak
 
Koukej
ptáky když kroužkujou pouštěj’

Můj věk

Hudba: Lešek Semelka


Můj věk je šedesát
Možná jen padesát
Nesprávnej adresát
jsem dál
 
Bůh co mě vytesal
měl talent k finesám
Hlínu i nebesa
mi dal
 
Život je záhul
Život je loupež
Už o tom sám něco vím
Kůže má váhu
Párkrát ji sloupneš
Jsi někým jiným!
A Kým?!!!
 
Můj věk je varhaník
Diletant s nadáním
Nikdy mi nestranil
To vím
 
Chvíli mám tisíc let
Příště zas jenom pět
Dál věřit v hloubku vět
snad smím
 
Život je schíza
Život je úlet
Život svůj věk spočítá
 
Do ráje víza
jsou v světským úle
Roj vos je dát odmítá
 
Tak máš pár šrámů
a Čas je léčí jen
Dámu
stejnou
různých jmen
ti uchová
Můj věk je šedesát
 
Kvůli sobě bejt slušnej jen
Nač to vláčet k OSN
 
Kvůli sobě jen slušnej bejt
Na to dám věk i glejt

Dívka září zalitá

Hudba: Lešek Semelka


Má plavou hlavu v záklonu
Jde skále na okraj
Poslušná dávných zákonů
Chce Ráj
 
Ke slunci vzpíná ruce jen
a svléká zemskou tíž
Chce k nebi bez oken
Snad i výš
 
Na pláži pod tím útesem
jsem s mořem lísavým
Vzduch kolem dívky chvěje se
Co s tím?
Když toužím po Ní k pláči až
Tu Dívku mít chci jen
Ať svědkem nám je pláž
s vůní pěn
 
Ta Dívka září zalitá
má cíl
Snad k nebi právě odlítá
Já zbyl
Já snad jen snil
o chvíli dýl

Šaty z šátků

Hudba: Lešek Semelka


Teď se choulíš
v šatech z šátků
Vracím půjčku
za oplátku
Ty se choulíš
Já se chvástám
že už chápu
slovo Láska
 
Spousta jmen
co jsem znal
vyčichá
Sedíš jen
změněná
přetichá
Přetichá
v šatech z šátků
maličká
Při svíčkách
 
Zralá
světlo zhášíš
a já se bojím těch tvých šatů
z šátků
Vím že mě zraníš
Zůstanu sám
až ospalá
a dospělá
pak půjdeš ráno k vrátkům
 
To už bývá
úděl dívčí
že si náhle
oči líčí
Když dva šátky
v šaty sváže
Čas dát zpátky
nedokáže
Já jsem znal
spoustu jmen
voňavých
Proč to jen
tobě jen
vyprávím?
Zůstaň dál
aspoň v příštích
vteřinách
Mámina

Máří Magdaléna 81

Hudba: Lešek Semelka


Proč jen jsi z dávných Máří Magdalén
Tvé tělo svítí víc než myšlení
Kdo chtěl měl tvůj úkryt
i sám před sebou
Dlaně zdvíhal v zajetí
 
A když se láska stává závalem
Tělo ti sfouknou místo odměny
Losos táhne zpátky
vzhůru k pramenům
Proč to nemáš ponětí
 
I děti jsou z té spousty azylů
Ty máš je ráda jen tak bez řečí
Tělo – hotel svítí
Je čas převlíknout
Oči zas máš z neonů
 
Nesčítáš ztráty dávných omylů
Když na něj máš tak víno vyléčí
Posté z hloubky dýcháš
Láskou nahluchlá
Posté blízko u Zvonů
 
Na zvonku jméno: Zuzka Chvojková
Proč když jsi z dávných Máří Magdalén
Tohle je tvůj úkryt
lásek smirkových
kde se krájíš – rozdáváš
 
Když láhve vrátíš drobný neschováš
S mužem je na světě jak na bále
Cítím plyn a útěk
Já tu chtěl spát – žít
Zatím tu jen přespávám

Avignonské slečny z Prahy

Hudba: Radim Hladík


V krychlích kde spí ráno
Vdýchnou si den a zívnou
V krychlích je snů nános
Tak vstát a jen si kývnout
Pak v malých vanách
Vzbudí je žár a led
A tím vším zkrásní i napohled
Jak růže planá
 
Účes a pár zásad
S balonem gest se vznáší
V bistru se jim krása
Na prahu cest zdá dražší
Když rtěnkou kreslí
Tvář ztrácí šerosvit
A v slečnách vzrůstá zas touha žít
Jak dítě v jeslích
 
Tak Prahou jdou s nadějí
Až náhle z dnů dospějí
 
Sekyrky dnů tešou
Do hran tu tvář mým slečnám
Když se ráno češou
Jejich svatozář je věčná
Zas v malých vanách
Vzbudí je žár a led
Snad tím vším zkrásní i NAPOSLED
Jak růže planá
 
Když ráno jdou z postelí
Svět Krychlí zní koupelí
Pak Prahou jdou s nadějí
Až délkou dnů dospějí

Občasná pánská jízda

Hudba: Lešek Semelka


Punc mládnutí
slovy blýskají
Jdou vyzutí
Tak je neznají
Řád kolejí
s chutí vydraží
Síň alejí
nemá zápraží
Toust chvástání
nasytí
Jdou k svítání
po nitích
 
Ze stroužku dní
dřív schýlení
Teď krásně ční
Jsou Osení
Jdou mladou tmou
plní fáborů
k neonům jdou
s vírou obzorů
Klíč od bytů
neznají
Je k úsvitům
škoda jít
 
Punc mládnutí
voní leštěnkou
Jdou vyzutí
šťastní nad směnkou
když přistoupí
s daní k ohradám
Ti neloupí
jen tak vypadaj’
Čas půlnoční –
motýlí
mění pár žen
na víly

Vina křídel

Hudba: Lešek Semelka


Lupou
prohlíd’ jsem křídla
mouše co na stůl usedá
křídla složitá
křídla kmitavá
láska pod lupou prchavá
Milá
proč ti to říkám
a proč mě vůbec posloucháš
není předloni
slova nevoní
zvlášť když vyprávím o mouchách
 
Vinu křídlům
vinu křídlům
vinu křídlům můžem dát naštěstí
Nejsme lháři
můžeš zářit
jak jsme mouchám přišili
náš pád motýlí
 
Lupou
prohlíd’ jsem křídla
to mouchu vážně nebolí
žádné neštěstí
nejsi bez cílů
ještě nachytáš motýlů
Milá
proč se tak díváš
a proč své prsty proplítáš
nic mi neříkej
dýcháš s úlevou
malou bolest máš se slevou

Ty

Hudba: Lešek Semelka


Ty
která sfoukla mi
můj fádní styl
Ty
Příběh neznámý
co já snil
Ty máš v sobě jed
co vzal já si hned
Tím Lásky se nadých’
naposled
 
Ty
cos mi zbourala zábrany
svým odevzdáním
Ty co jsi svítala
nad rány
už před svítáním
Já své mosty spálil
a jak balon vzlét’
Zas dík tobě chválím
dřív tak šedý svět
 
Já teď vnímám rád
tvůj tep i dech
Ty umíš svítit – hřát
v prázdných zdech
Já dřív pohaslý
teď sám užaslý
výš stoupám až k nebi
po schodech

Třiatřicet

Hudba: Radim Hladík


Druhý dech mám v nádechu
Dělám čárky náručím
Svítá
Proč tak ve spěchu
rosa pláchla z pavučin
Vstávám
prázdním popelník
Stříbro vánku docinká
Cítím
čas ho rozmělnil
Patří náhle vzpomínkám
 
Stěží dá se odestát
krásný
mráz co bloudil páteří
Bloudil tisíckrát
náhle
moji touhu nečeří
Snad se vrátí s muzikou
snad se vrátí s objetím
Půjde oklikou
líný
Mráz mi stárne To je tím
 
Proč se náhle ohlížím
Ptám se
Prvně váhy v rukou mám
Čím je zatížím?
Zdá se
na to zdá se mám být sám
Jako mouchu odháním
zrání
s vůlí k býčím zápasům
Náhle rozhraní
cítím
Je tu k mému úžasu
 
Tep co náleží
mým hodinám
pustím z otěží
Vždyť začínám
Nechci znát
čas – šafrán
Let i pád
mám rád
Přece já jsem já
Přece já jsem já
 
Druhý dech mám v nádechu…

Svět na mne padá

Hudba: Lešek Semelka


Svět na mne padá
Na dně všech rad
je pach zrad
Když Svět na mne padá
proč tisíckrát
mám ho rád?
Proč já zkoušený
jsem s Ním v souznění
Svět na má záda
jednou a tisíckrát spad’
 
Můj Svět na mne padá
z varhanních píšťal
a flaut
Proč já schýlený
sním s Ním v souznění?
 
Můj Svět je bouřka varhanní
Dost váží a je sem tam prolhaný
Že mám Svět na ramenou
Nejde opomenout
 
Svět na mne padá
z varhanních píšťal
a flaut
Dál Svět na mne padá
Není to křišťál
a raut
Proč já rdoušený
jsem s Ním v souznění
 
Můj Svět na mne padá
Někdy i s mocí
mých vlád
Můj Svět na mne padá
Proč já sotva procit’
mám spát?
S Ním žít vzpřímený
se zdá k zbláznění
 
Můj Svět je bouřka varhanní
Dost váží a je sem tam prolhaný
Že mám Svět na ramenou
Nejde opomenout
 
Svůj Svět virtuální
kdekdo za můj vydává
Ten jejich není valný
Jde z něj klam a únava
V kráse mých rán kalných
Můj Svět na mne padává
 
Svůj Svět virtuální
mocní za můj vydávaj’
Ten jejich není valný
Jde z Něj klam a únava
Ať svůj Svět virtuální
mocní za můj vydávaj’
V kráse mých rán kalných
můj Svět na mne padává
 
Můj Svět natisíckrát
viděl po moci hlad
Můj Svět Musím se smát
Je tu A co prošlo vlád
Můj Svět na ramenou

Zázrak jedné noci

Hudba: Lešek Semelka


Svět Hledačů
přítmím se rousá
Jdou tmou
s pamětí
zarostlou
domů za touhou
 
Já sám to znám
dál paměť trápím
když mám
před výhrou
po prohrách
chvíli předlouhou
 
Dál bloudívám
tou trávní pustinou
já sám
náležím
do cechů
věčných Hledačů
 
Já mám ji rád
svou touhu nestinnou
tím mám
lístek mám
do dětství
věčných boháčů
 
Ten svět dětských káč
pak zázrak jedné noci
kdy mokrý zelenáč
co náhle s touhou procit’
– věřit kukátkům
střípkům z poutí
když se z běžných lží
rozkohoutím
 
Já jsem z Hledačů
co prohry nechá mechu
pro nic nepláču
hledám bez oddechu
Věřím kukátkům
střípkům z poutí
dál se z běžných lží
rozkohoutím

Pokračováním používáním stránky souhlasíte s použitím cookies. více informací

Nastavení cookie na této webové stránce jsou nastaveny na "povolit cookies", aby vám umožnily co nejlepší procházení. Používáním stránky bez změny nastavení souborů cookie nebo klepnutí na tlačítko "Rozumím" k tomu dáváte souhlas.

zavřít