Your address will show here +12 34 56 78
Věra Špinarová o Pavlovi

sedesatiny-s-verou-spinarovouZpovědi ženských s bolavým srdcem… Takové písničky pro mě Pavel psal a já je zpívám dodneška. Jsou nadčasové, cítím, že to nejsou vymyšlené příběhy – Pavel byl donedávna velký bohém, žil život plnými doušky, hodně toho viděl, hodně slyšel a uměl se z toho vypsat. Rádi jsme ho s mojí ostravskou kapelou v osmdesátých letech na Starém Městě pražském navštěvovali, těšili jsme se na jeho vyprávění, byli jsme zvědaví na jeho názory, věděli jsme, že je nemění a řekne je kdekoliv komukoliv, že není kam vítr tam plášť. A pamatuju se, jak jsem se před ním bála říct svůj názor nahlas, že to bude blbý, že se shodím, ale Pavel je velká osobnost, s každým diskutuje se zaujetím a každého bere za partnera. Když jsme připravovali LP v roce 1985, tam už chtěl, abych zpívala o něčem úplně jiným.Vznikla z toho naprosto nadčasová bomba rockových věcí a jsem přesvědčená, že kdybych s nimi dneska přišla jako s novinkou, všichni to tak vezmou.Těším se, že celou tuhle záležitost převedeme na CD. Byli jsme fakt hodně vpředu. A co mě na Pavlovi udivilo nejvíce? Že on, ošlehaný kouřem vinárniček, tolik miluje hory a skvěle lyžuje. To mně k němu opravdu nikdy nešlo.

Zamknout

Hudba: Pavel Králíček


Zamknout
klíčem dózickým
tvojí se stát
Zamknout
jednou provždycky
Vzdychnout a spát
Tys mi spálil most
Můj muž má jméno Lhostejnost
Mizí
můj stálý řád
když máš mě rád
 
Zamknout
a zdřímnout si
pak cítit nás
Strach můj
ve dvou zardousit
Zamknout i čas
Posedlá jsem Vím
Ty jsi mů ostrov úlevy
 
Zamknout
a spálit se
ve dvou jde snáz
 
Vůni tvou už znám
Ze tvých pih čtu svůj monogram
Rozum ten zavřel krám
když já tě mám
 
Tys mi spálil most
Můj muž má jméno Lhostejnost
Mizí
můj stálý řád
když máš mě rád

Koukej, kamaráde

Hudba: Andonis Civopulos


Chodí ke mně na kus mlčení
Já mu jídlo vždycky dám
Pak mě známou pravdou odmění
kamarád
že zase už je sám
Mluví se mnou hůř než s mužským
Umí kvílet – Já ho znám
Že jsem ženská vůbec nevnímá
Kamarád
 
Koukej kamaráde
ty jsi kudla v zádech
mých
Koukej kamaráde
je to v každým pádě
hřích
koukej kamaráde
tvůj výdech i nádech
znám
Nech si kamaráda
jak ženská tě ráda
mám
 
Vždycky přijde když je bolavý
Samý záhyb samý šrám
Na gauč padne – Sotva pozdraví
kamarád
Náhlý jak telegram
To mi dělá málem století
Vždycky přijde když je sám
Být tu jiná dávno vyletí
Kamarád
 
Koukej kamaráde…
Nech si kamaráda
jak ženská tě ráda
mám
 
Příště ani vodu nepodám

Smutné ženy

Hudba: Vítězslav Vávra


Když se smutné ženy minou
z dálky se poznají
podobné bludičkám
bliknou a jdou
Osamělé stejnou vinou
spí v ranních tramvajích
jen s vínem při svíčkách
se zdá jim že jsou
 
Vdovin závoj stále nosí
i když jsou v bikinách
a když se shoufují
stejně si lžou
Chybí ten kdo má je osít
I když ho proklínaj’
dál si ho malují
a samy jsou
 
I já bývám smutná
a samotu znám
Vím jak láska chutná
Však vdovin šál
já ve skříni mám
 
Smutné ženy je klan klanů
plachý i zákeřný
Každý se poleká
už tím že jsou
Já když sama ráno vstanu
cítím je za dveřmi
a strach mě obtéká
že už pro mě jdou
 
I já bývám smutná
a samotu znám
Vím jak láska chutná
Zatím vdovin šál
tam ve skříni mám
 
Být smutná
Být smutná
svou krevní skupinou
Já ne ne já ne

Pár figurín

Hudba: Andonis Civopulos


Pár figurín
za výlohou postává
Jsou zasklený
To musí být otrava
Ten pár v šatech konfekčních
jen zdá se netečný
Pár figurín
jen si s náma pohrává
 
Stojí tam
To se zdá nám že jsou němí
Stojí tam jen
Stojí tam
v duchu nám všem jen se tlemí
Chystají se ven
Neměnný
úsměv stále sice mají
Nedej se zmást
Neměnné úsměvy
stále maj’
Vím je to
past
 
Pár figurín
za výlohou čeká
Pár figurín
dnes mě prvně polekal
ta sádra a molitan
všechny nás teď počítá
Jsou mimo čas
jejich pohled netěká
 
Stojí tam
To se zdá nám že jsou němí…
 
Nedej se zmást
Robotům
z odjinud se podobají
Chystaj’ nám past

A já tě závidím

Hudba: Lešek Semelka


Ruce milenek
jsi na kůži měl
Já klidná navenek
tu zbyla Tys šel
 
Posté jak poprvé
ty nad vším jsi byl
Já bílá bez krve
bez tepen a žil
 
Posté prázdná
schýlená
Posté prázdná
a bez jména
 
A já tě závidím
všem cos měl
a já tě závidím
všem co máš
A já tě závidím
všem cos chtěl
a já tě závidím
všem co znáš
 
Tu vůni milenek
si v košilích nech
Žij si pro venek
a měj dál svůj spěch
 
Posté a poprvé
buď nad vším když chceš
Na ničem netrvej
Já mám radši lež
 
Z pravdy bývám
schýlená
Tak své lásky
nech bez jména
 
Stejně tě závidím
všem cos měl…

Zázrakem

Hudba: Andonis Civopulos


Zázrakem
podzimním
cestu k tobě zpátky
našla jsem
Byl to zásah
s úlekem
koktejl krásy s úžasem
když se vrátilo vrátilo mrazení
co jsem k ledu dala spát
vloni dávno před časem
 
Zázrakem
barevným
na mou hlavu slétnul stejný list
co jsi pro mě z lásky zved’
vloni prvně naposled
 
Listí spadá
ani nepočká
jak hra dopadá
Zmizí ve vločkách
Jak láska nám
zapadá zapadá
jak ta barevná barevná barevná
nám
láska nám
 
Zázrakem
letošním
cestu k tobě zpátky
našla jsem
Byl to zásah
s úlekem
Koktejl síly s úžasem
 
Zázrakem
listí padá
Jak tě vyhledám
Když ti zavolám
Tón zas bude dlouhý
Telefony telefony nezvedáš
Listí bez nás opadá
Strom je málem dohola
 
Snad ten lístek doletí
všechno o mně řekne ti
že tu jsem
a že čekám
čekám na tebe
málem celé století
Jako zázrakem
zázrakem
zázrakem

loňská já
v napětí

Ky ky ry ky

Hudba: Pavel Králíček


Ky ky ry ky
ky ky ry ky
Kohout mívá hloupý zvyky
Ky ky ry ky
ky ky ry ky
Kohout plaší sen
Ky ky ry ky
ky ky ry ky
Kohout ten je nad budíky
Kohout nosí den
 
Ležím láskou prostřená
v klubku svinutá
Kohout pro mě znamená
úsvit v minutách
Ky ky kykyrýky
Ráno je
snímá snový závoje
Ráno je
Nový otazník
Ráno je
Nad snem vyhrál bez boje
Zvítězil
kohout – podrazník
 
Ky ky ry ky
ky ky ry ky
nad hlavami nad kurníky
Ky ky ry ky
ky ky ry ky
zní kohoutí křik
Ky ky ry ky
ky ky ry ky
nemazlí se nikdy s nikým
ky ky ry ky
ky ky ry ky
V zániku je vznik
 
Ležím láskou značená
s ústy na čele
Proč sen někdy znamená
noci probdělé
Ky ky kykyrýky
Ráno je
Křik se nese pokojem
Ráno je
Nový otazník
Ráno je
Nad snem vyhrál bez boje
Zvítězil
kohout – podrazník

Tak nic neříkej

Hudba: Andonis Civopulos


Sfoukni svíčku je stejně krátká
svítání sem přitéká
zmodral stůl i židle vratká
modrá láhev od mléka
 
Náhle máme míň než je zdrávo
něhy slov i dotyků
poslouchám co jde ti hlavou
slyším modrou muziku
 
Tak nic neříkej
občas modře končívá ten děj
Tak aspoň hrej
svoje Ber – Dej
nebo se směj
 
Zapal svíčku jen ať je kratší
stínohru hraj na stěnách
Proč tě den tak přeonačil
Proč víš málo o ženách
 
Tak nic neříkej…

Je mi líno

Hudba: Andonis Civopulos


V mušli ucha
teď moře mám
Slunce v roletách
Horko – klid
Na stropě síť
pavouk doplétá
 
Je mi líno
krásně líno
Deka spadla na mě najednou
Je mi líno
krásně líno
Snad jenom ty mě můžeš nazvednout
 
Deska šustí
Dohrála nám
Někdo měl by vstát
Kdo ji pustí
Mlčky se ptám
Vláčná jsem Chci spát
 
Je mi líno
krásně líno…
 
Tak si ležím
Na stropě film
o nás dávají
Proč ten film
hvězdičku má
když je o rájích
 
Je mi líno
krásně líno…

Hotelová snídaně

Hudba: Andonis Civopulos


Muži čtou z novin
zadní stránku
v hudbě blýskavých
příborů
Drobky loupáků
sněží dětem
z úst
Hotel sám ještě
v polospánku
v pohovu více než
v pozoru
začal snídaní
dýchat žít a
růst
 
Teplé důlky
v postelích
pokojské nám
zastelou
Úděl hostů
bývá vstát a
jít
Trochu cizí
nesmělí
Každý se svou
kabelou
Půjdem jinam
sami sebou
být
 
Šest sluncí
zlatých žloutků
teď svítí
na miskách
Přes týden
doma v koutku
se ustýskám
 
V téhle chvíli
snídaní
mám stejné
zábrany
Náš čas už je
vybraný
Soudek medu
dáme k ledu
Mlč a snídej
náš čas hlídej
vstávej musíme jít
 
Z hotelových
snídaní
máme stejné
zábrany
Náš čas už je
vybraný
Soudek medu
dáme k ledu
Mlč a snídej
náš čas hlídej
hosté sedí
jedí sedí
Co ti vědí
O nás vědí

Dál tě cítím

Hudba: Adam Pavlík


Z rukou tvých jde spásonosné jiskření
kůží mou
A já cítím
Co na tom že nás život proměnil
a dny jdou
A já tě cítím
Věk nám sochy pokryl patinou
Vrásky mám
a dál tě cítím
Když mám tě vedle roky neplynou
Usínám
a dál tě cítím
 
Čas tvář nám vytesal
Každý v sobě sám
druhého má
 
Dál tě cítím
kůží svou
Svítím dál
s tebou společnou tmou
 
Když se ráno v ploše vany zrcadlím
sprchou dál
svá léta smývám
Díky nám jsme v noci znovu omládli
Nesčítám
čas co nám zbývá
Máš v těch rukou spásonosné jiskření
Patinou
prý sochy krásní
S láskou stárnout to je víc než umění
Prominout
a umět dál snít
 
Čas tvář nám vytesal
každý v sobě sám
druhého má
 
Dál tě cítím
kůží svou
Svítím dál
s tebou společnou tmou
 
Můžem dál jak v láhvi víno i stárnout
Ty jsi tmou a já tvou jsem hlínou tvárnou
Dál tě cítím
kůží svou…
 
Dál tě mám
kůží svou…

Mý rána

Hudba: Andonis Civopulos


Rána jsou
úlisný
Když mi lžou
tak nemyslím jé jé
Rána mý
jsou jak had
Jó dál tak spát
 
Každý z mejch
stejnejch Rán
chytne mě na švestkách
A sny se zdejchnou
do všech stran
I klenba nebeská
Papíry na hlavu
já si asi nechám dát
A to Ráno mý má zábavu
Svítilnou svítání
víčka mý Ráno poraní
jé jé
Ráno mý
je můj kat
Jó dál tak spát
 
Stejná stejnost
stejnejch Rán
budí mě malátnou
Já slyším znít
v nich šplouchání van
Mý Rána nezlátnou
Jaj
Papíry na hlavu
by mi každej doktor dal
za ty Rána stejnostejný
jé jé
 
Svítilnou svítání
víčka mý Ráno poraní
jé jé
Ráno mý
je můj kat
Jó dál tak spát
Jó takhle dál spát
 
Svítilnou svítání
víčka mý Ráno poraní
jé jé
Ráno mý
je můj kat
Jó co dál takhle spát?
Jó co dál takhle spát
Dál spát

Stříbrná lžička

Hudba: Andonis Civopulos


Se stříbrnou lžičkou v ústech
když se ženská narodí
Nečeká ji život pustej
a všechno má tisíc poschodí
 
Se stříbrnou lžičkou v ústech
nebyla jsem zrozená
Pod nohama vratkej můstek
a dole jen řeka zpěněná
 
Tu stříbrnou lžíci
jinejm osud dal
Já si tu v proměnách
vzpřímená
tak nějak dejchám dál
Já nemám v ústech nóbl lžíci
Mám v nich jen písně pláč a křik
Tím bráním já svůj kruh
a dejchám vzduch
A jsem to já – bohudík
 
Se stříbrnou lžičkou v ústech
když se ženská narodí
Nečeká ji život pustej
a všechno má tisíc poschodí
 
Se stříbrnou lžičkou v ústech
dík úplatnejm sudičkám
hedvábím pak ženský šustěj
Bez ní jsi jen takhle maličká
 
Tu stříbrnou lžíci
jinejm osud dal

 
Tím bráním já svůj kruh
a dejchám vzduch
A jsem to já – bohudík
 
Tu stříbrnou lžíci
jinejm osud dal

Tím bráním já svůj kruh
a dejchám vzduch
A jsem to já – bohudík

Je nám dáno

Hudba: Adam Pavlík


Je nám dáno
zázrak svůj tu žít
časem
plout a vanout
Jít a nedojít
Proč je nám dáno
dávat když můžem brát
Vím
proč slzy kanou
proč smích má svůj řád
 
Každý pláč
je rubem úsměvů
Každý den
končívá tmou ou ou
 
Zdá – zdá se mi
dávné Téma
Housle zní tam v moll
Já tak chvílemi
jsem jak němá
Jsem jak trávní stvol
A houslové tóny
srdce svírají
Proč Láska tak voní
než mě rozkrájí?
 
Je nám dáno
všechno za Lásku dát
Potom
když slzy kanou
Je to důvod vzdát
Je nám – je nám dáno
jít a dál jen jít
O já
než projdu bránou
Nechci mít svůj klid
 
Každý pláč
je rubem úsměvu
Každý den
končívá tmou ou ou
 
Zdá – zdá se mi
dávné Téma
Housle zní tam v moll
Já tak chvílemi
jsem jak němá
Jsem jak trávní stvol
A houslové tóny
srdce svírají
Proč Láska tak voní
dřív než mě rozkrájí?
 
Každý pláč
je rubem úsměvu
Každý den
končívá tmou
V srdci (jé)
mám tisíce záchvěvů
Proč jdu dál
zas cestou tou ou ou
 
Zdá – zdá se mi
dávné Téma
Housle zní tam v moll
Já tím chvílemi
jsem jak němá
Jsem jak trávní stvol
A houslové tóny
srdce svírají
Proč Láska tak voní voní
než mě rozkrájí

Dál tě cítím

Když pro oči nevidím

Hudba: Andonis Civopulos


Když pro oči nevidím
to bývá mi pak všechno málo
Já toužím pryč od lidí
a zkouším se sobě dál skrýt
Já když pro oči nevidím
mám noční můru neustálou
že náš svět nás ošidil
Zda lepší je Nebýt nebo Být
Zda něco můžu já chtít
 
Mé dny jsou zdlouhavé
jako plavba průplavem
že maják v dálce bliká
můžu nechat si zdát
Když ze šupin brýle mám
pravda bývá míň než klam
Když nevidím – kráčím Nikam
Kde mám sílu jen brát
Víru brát
 
Až pro oči uvidím
svět můj se v barvách vznítí
Já úsměv od lidí
motýlí síťkou snad smím vzít
Až pro oči uvidím
já krásou se nedosytím
Já mírně se zastydím
nad otázkou Nebýt nebo Být
Když co chci můžu – Jen chtít
 
Mé dny dřív trápivé
budou odliv s přílivem
a maják tam v dálce snové
svítit bude mi dál
A brýle mámivé
spláchne odliv s přílivem
Objevím zprávu v slovech:
„Čas můj snad za to stál
za to stál“
 
Mé dny dřív trápivé
budou odliv s přílivem
a maják v dálce snové
svítit bude mi dál
A ty brýle mámivé
spláchne odliv s přílivem
Objevím zprávu v slovech:
„Čas můj snad za to stál“

Pokračováním používáním stránky souhlasíte s použitím cookies. více informací

Nastavení cookie na této webové stránce jsou nastaveny na "povolit cookies", aby vám umožnily co nejlepší procházení. Používáním stránky bez změny nastavení souborů cookie nebo klepnutí na tlačítko "Rozumím" k tomu dáváte souhlas.

zavřít