Your address will show here +12 34 56 78
Oldřich Veselý o Pavlovi

VeselyZe slábnoucí paměti se pokouším vydolovat, jak to tenkrát všechno začalo… Poprvé jsme se sešli vlastně díky mému angažmá ve skupině Blue effect – nebo chcete-li v té době M.Efekt. Bylo to ke konci šílených sedmdesátých let a Pavla mezi nás tehdy přivedl Lešek Semelka, který už s ním spolupracoval dříve. Pavel byl už tehdy jako textař pojmem, ale já s ním přišel do kontaktu ponejprv. Připravovali jsme LP desku Svět hledačů a Pavel (kromě jiných skladeb) psal text na mou píseň HLEDÁM SVÉ VLASTNÍ JÁ. Byla to patrně jediná skladba na celém albu, která měla víceméně opravdu písňovou strukturu narozdíl od všech ostatních, kde se jednalo o dosti složité kompozice. Myslím, že textovat relativně jednoduchou skladbu pro zpěváka, kterého vůbec neznám a přitom se trefit do jeho naturelu, huby (úst) – tedy frázování, intonačních schopností, povahy – a to nejen hlasové, ale i vnitřní – a přitom obsahem textu zůstat koncepčně „uvnitř“ celého LP a to vše po jedné jediné docela letmé schůzce, je docela husarský kousek. Prostě jsem byl pro něj čitelný. Dodnes jsem na tu písničku hrdý. Postupně jsme se stýkali víc a víc a já jsem cítil, že i sebebanálnější posezení v hospodě s ním mi dá vždy něco víc, než jen zadělání na kocovinu. Troufám si tvrdit (a doufám, že to tak můžu říct), že tehdy začalo naše dlouholeté přátelství. Vůbec jsem neváhal, když jsem později učinil přestup do kapely Synkopy a začal tam chystat své monotematické projekty, komu je nabídnu k otextování. Tak vznikla celá řada elpíček (SLUNEČNÍ HODINY, KŘÍDLENÍ, ZRCADLA), kdy jsme si s Pavlem řekli rámcově Co, O čem a Kam, a bez nějakých zásadních změn bylo vše dokonalé, neboť jeho básnické textování ideálně odpovídalo naší muzice a navíc jsme měli také trochu štěstí, že pro nakladatelské cenzory byly Pavlovy obraty obrazy snad natolik nedešifrovatelné, že narozdíl od obalů na desky, nebyl žádný problém se schvalováním. Vyvrcholením naší spolupráce byla autorská deska DLOUHÁ NOC, která bohužel vyšla přímo do převratových listopadových událostí a tudíž si ji nikdo příliš nevšiml.


Pro naše kamarádství je myslím typické, že i když se v posledních letech vídáme řídčeji, není nikdy potřeba příliš mnoho času a slov k tomu, abychom se ocitli ve stejném rozpoložení, v jakém jsme byli při předešlém setkání.

Dýchám – rostu

Hudba: Oldřich Veselý


Čekám
co dny přinesou
Jestli se na svou Horu
vydrápu
Čekám
s marnou noblesou
A nic jak na potvoru
nechápu
 
Dýchám
rostu
Možná holou kostru
na ten svůj vrchol Hory
dosmýkám
Stoupám
s Li-Pem
Můj život se klipem
zdá
Pouštěj’ ho ti co se jich
netýká
 
Dál stále doufám
Mám touhu věci měnit
Já si troufám
lézt třeba se zpožděním
Nedám se nedám se
od slepých vést
 
Já chci znát
zítřek – budoucnost
Otázky připravený
dávno mám
Nechci to vzdát
Ať jsem kůže – kost
Vědomí vlastní ceny
neprodám
 
Dýchám
rostu
i když nekvetu
své srdce neměním v kámen
Pořád mi
bouchá
uvnitř skeletu
Jdem spolu na kóty neznámé

Toulka je oblá

Hudba: Oldřich Veselý


Toulka je oblé krásné sousoší
touhou nám dlaně zakřiví
Toulka je v mužích jako Jánošík
a záhadná
zůstává
 
Cítím tu závrať z dávných tanečních
mám nohy z olší víc než dřív
Toulkou se stávám víc než skutečný
Ať záhadná
zůstává
 
Cítím tu sílu dávných svítání
kdy límec košil škrtívá
Toulka je gratis Není k dostání
Tím záhada
zůstává
 
Já svítáním
svůj úděl cítím
Jsem hůl v slunečních
hodinách

Dlouhá noc

Hudba: Oldřich Veselý


Dlouhou
noc v sobě mám
Temné zvuky vydává
Já splývám s ní
Dlouhou
noc v sobě mám
Bije hlava nehlava
Pláč mou tmou zní
 
Dlouhou
noc v sobě mám
Příčiny i následky
svých záblesků
Já noc v sobě mám
pro potomky za předky
Noc vítězku
 
Třaská
noc trvalá
V ní se i sny zabijou
I Láska
mou noc
hned poznala
A tak jí řekla addio
Já tu noc tmavou
mít v cévách nechci
Tmavomodře z ní já se cítím
Být chci volný
jak ptáci – jak hřebci
Vždyť noci jim boudy nešijou
 
Noci modrá ztemnělá
zavilá
krví se staň
Už jsi dlouho
v cévách mých nezvaná
bydlela
a brala svou daň
 
Noci
novou transfuzi
sluneční
mým cévám přej
Nech mi aspoň iluzi
že jsem věčný
děj se co děj
 
I když vím že
noc v sobě mám
dál za to prožité
Já noc v sobě mám
Šneka v ulitě
 
Já noc v sobě mám
a cévy zmodralé
Já noc v sobě mám
Teď i nadále
 
Já noc v sobě mám
Věčné následky
Já noc v sobě mám
Úděl za předky
 
Já noc v sobě mám
tu noc
A jsem na ni sám

Černý racek

Hudba: Oldřich Veselý


Díky fáčům – chaluhám
křídlo hojí
Racek černý
sám a v ústraní
Není žádná zásluha
žít a pojít
Racek černý
síly sbírá
 
Mívá to lehčí
racek stejnostejný z hejna
šedý jak druzí
chechtaví
Létá kam stačí
K čemu výška beznadějná
Výška křídla
unaví
 
Díky fáčům – chaluhám
křídlo srůstá
Racek černý
dál sní o duhách
 
Dávná chvíle líhnutí
úděl dává
Mládě černé
málem uklovou
Žít na hrazdách visutých
křídly mávat
mládě musí
tím se brání
 
Pustí se k výškám
tam kde v bájích ptáci hynou
když duhu touží sezobnout
A když se zřítí
hejno odmění ho slinou
Hejno líné
křídlem hnout
 
Černá křídla prokvetlá
výškou sílí
Racek černý
zas byl kousek výš
Létá i když nelétá
Výška mýlí
Málem zobal
Mléčnou dráhu
 
Pouští se k výškám
tam kde v ságách ptáci hynou
Už málem na svou duhu sáh’
Posté se zřítil
Jak se mohli s duhou minout
Křídlo léčí
v chaluhách
 
Díky fáčům – chaluhám
křídlo srůstá
Racek černý
dál sní o duhách

Homo sapiens

Hudba: Oldřich Veselý


Křídlení
je v nás
v hloubkách
Křídlení
je sráz –
louka
Křídlení
křídla
dává nám
i stříhá
 
Co s tím?
Něco ve mně vrtá
Už vím
Nesmrtelnej Smrťák
Já byl
sem tam dovesela
Já žil
S tím nic nenaděláš
Kdo? Přece
já já já já já
 
Já jeden z plodů
co mačká lis
Složený z kódů
v C dur i v Cis
Já možná člověk
Jistě i snad
Kam jsem to dovlek’
Kdy jsem byl rád?
 
S tužkou
na Větrné mlýny
S láskou
v tichu kocoviny
Já šel
zhasínal i hořel
S pýchou
Věčně nedotvořen
Kdo? Přece
já já já já já
 
Já s věčnou skepsí
co vede dál
Když svět vepsí
já vždycky vstal
Co jsi mi nedal
nemůžeš vzít
Já zmáčknu pedál
a půjdu žít
Že nejsem první
to dává klid
Nohou si trhni
Co je to ŽÍT?

Křídlení

Hudba: Synkopy


Křídlení
je v nás
rozblázněné
i způsobné
Křídlení
je v nás
dělitelné
i násobné
 
Ucítíš
Křídlení
když sníš
Utichá
Křídlení
když víš

Srdce

Hudba: Oldřich Veselý


Cítím v sobě nával
utajení
Navenek žádná sláva
z toho není
Ježatý úchytkami
na kabátě
Nabitý nevydaným
vrchovatě
 
Přišel jsem na to v půlce
Nerudovky
Za okny modrá slunce – obrazovky
Cítil jsem uvnitř těla
výtvarný tlak
Tak nějak Svět se dělal
Trilobit – Pták
 
Mé srdce náhle mělo
hranatý tvar
a tempem uhánělo
závodních kár
dál
 
Stalo se stalo se novým
Kvádrem tajemným
z rodu Masoxů
nových možností
 
Jak Masox předurčené
k rozpuštění
mé srdce ras a plemen
vyhubených
Ten kvádr plný bylin
buněk a vod
na vývar velké síly
však nezná kód
Znamením Skopce rodem
poznačený
dál chodím zadním vchodem
beze změny

 
I když mám srdce nové
Kvádr tajemný
z rodu Masoxů
nových možností
 
Kdo Masox hodí
do vody vařící
vesmírnou lodí
vydá se k Měsíci
 
Se srdcem připraveným
k rozpuštění
Tím skokem Velké Změny
zaskočený
 
Ta voda musí
mít jistou teplotu
Srdce se dusí
z výkřiků k šepotům
 
Srdce je z bylin
z lásky a z bílkovin
Třeba se mýlím
Stejně to vyslovím

Jsi sám, když spíš

Hudba: Oldřich Veselý


Je tu sen sen sen
v pátém rozměru
Malíř Ernst ti dal
„Nevěstu s pírky“
Chce to jen jen jen
jiný úhel záběru
abys pohled bral
z klíčové dírky
 
Ty máš pak pak pak
jízdní kolo s nohama
Šicí stroj se stal
kvetoucí lípou
Sám jsi pták pták pták
co se vznášel nad náma
než odletěl dál
do země Nippon
 
Potom chápeš
že všechny děje najednou jsou
Najednou chápeš
barvy zjasněné tmou
 
Cítíš pád pád pád
svýho těla do šachty
Příklad počítáš
Křída se láme
 
Když chceš
vstát vstát vstát
zamotáš se do plachty
Vraky v zádech máš
z nohou je kámen
 
Potom chápeš
že všechny děje najednou jsou…

Blues pro můj den

Hudba: Oldřich Veselý


Blues pro můj den
to je zmrzlej obraz tvůj
tvůj
co v hlavě mám
Blues pro můj den
to je holub kulhavej
S tím se belhávám
 
Že jsi starší
Co je na tom
Já tě vidím
bělozlatou dál
Já znal z tebe
každej atom
Teď jsi moudrá
Kdo ti vo to stál
 
Blues pro můj den
to jsou láhve s pamětí
zlou
a ke mně zavilou
Blues pro můj den
je tvý matný ponětí
vo tom co bylo že nebylo
 
Ty jsi byla
kytarová
neunylá
krásně svítivá
Já má milá
tak na to mít
dávno se tam
zpátky nedívám

Blues o výčepu

Hudba: Oldřich Veselý


Výčep má jméno Školy
Tma je tu od rána
postý čte Alkoholy
servírka vzdělaná
Guillaume psal jí Pásmo
s Pastýřkou Eiffelkou
Když nás má konečně skásnout
dělá to pastelkou
 
Výčep má otisk prstů
džínsů – modráků
I já tam pár básní chrstnul
slítlejch z oblaků
Vím že není to Pásmo
Píšu na tácek
Tak už jdi servírko zhasnout
a do snů se mi nevracej

Poznám

Hudba: Oldřich Veselý


Poznám po hmatu
na látce příští záplatu
Poznám kousnutím
tvrdý kov tvrdý kov od rtuti
Poznám v kráse
čichem faleš čichem faleš
Poznám v smíchu
talent na lež talent na lež
 
Poznám dotykem
kámen co bude pomníkem
Poznám mrknutím
kdo v sobě dítě usmrtil
Poznám z chůze
trest i zločin trest i zločin
Poznám závist
v lidských očích v lidských očích
 
Jak se zdá tak všechno znám
všechno chápu
Jenom sám sebe vůbec nepoznám
 
Poznám po dechu
kdo právě shání útěchu
Poznám na pleti
kdo je svou kdo je svou obětí
Poznám výkřik
utajený utajený
Poznám zmatek
cizí ženy
 
Jak se zdá tak všechno znám
všechno chápu
Jenom sám sebe vůbec nepoznám

Hledám vlastní Já

Hudba: Oldřich Veselý


Hledám teď svoje vlastní Já
Někde jsem nechal svoje Já
Snad na dně básní
snad v klávesách
z paměti to místo
nevykřesám
Tvá drobná ruka
je počítač
Jestli’s mé Já vzala
vrátit ho rač
Kam jsi ho dala
Do kufru snad
Snad bylo v košilích
co’s nesla prát
 
Hledám teď svoje vlastní Já
Někde jsem nechal svoje Já
do ztrát a nálezů
dojít si se mi trapné zdá
Tuha je z rostlin
masožravých
nejenom moje Já
snadno stráví
Čtu na dně básní
že nejsem sám
kdo svoje Já připsal
jí na seznam
Moje Já rozkrádal
houf dívčích strak
Já v touze zapomněl

Krůpěj

Hudba: Oldřich Veselý


Krůpěj za kapkou
tu slétá
útočí
na kostku žulovou
Kapky po kapkách
celá léta
směšně zápasí
až kámen proklovou
 
Dál krůpěj na krůpěj
se skládá
Dírku má
po létech dláždění
Co tak najednou?
kdekdo hádá
když kostka žulová
se kvítkem odmění
 
Já rád
v dešti stávám
v kapkách stálých
otazníků
 
Krůpěj za kapkou
když slétá
útočí
na kůru mozkovou
V kapkách otázek
jsem léta
V slunném počasí
už mám žízeň na novou
 

rád v dešti stávám
v kapkách stálých
otazníků

Hůl v slunečních hodinách

Hudba: Oldřich Veselý


To dělá Velké Ticho
chvíli před svítáním
že všechno známé kolem znehybní
Mráz co letí míchou
zůstane stát v dlaních
 
Teď jeřáb vidím v nebi
který slunce zdvíhá
Ten obraz brání plicím vydechnout
Vím teď co je Nebýt
i co není v knihách
 
Já svítáním
svůj úděl cítím
Jsem hůl v slunečních
hodinách
 
Už ostří horizontů
krásně barvy mění
ty žhavé dýky rosou kalené
Slunce narozené
cítí příští zenit
 
Já v sošném Velkém Tichu
mám teď úděl hůlky
co přes den změří dráhu sluneční
Jsem věčnou nehybností
stvořen pro potulky
 
Já svítáním
svůj úděl cítím
Jsem hůl v slunečních
hodinách

Tak dej mi napít

Hudba: Oldřich Veselý


Tak dej mi napít
pár starejch rukavic
leží mi na jazyku suchým
a dál už nevím vůbec nic
Tak dej mi napít
ruce mi vibrujou
kde jsem já nemám ani tuchy
I myšlenky mi stávkujou
ouu
 
Tak honem pít mi dej dej
rum pívo víno
Tak honem pít mi dej
nenech mě hynout
Tak honem pít mi dej
Mám v ústech slídu
Tak honem pít mi dej
Já zase přijdu
 
Tak dej mi napít
dyť už mě léta znáš
Jsem astronautem všech svejch lahví
co ve vesmíru pane máš
Tak dej mi napít
Honem tak se snaž
Mám v sobě všechny řeky splavný
Já čekám jak se zachováš
Co dáš
 
Tak dej mi napít
dyť už mě léta znáš
jsem astronautem všech těch lahví
co toulají si vesmírem
tak dej mi napít
tak honem tak se snaž
mám v sobě všechny řeky splavný
tak lij a nabírej
co ve vesmíru bože máš

Pokračováním používáním stránky souhlasíte s použitím cookies. více informací

Nastavení cookie na této webové stránce jsou nastaveny na "povolit cookies", aby vám umožnily co nejlepší procházení. Používáním stránky bez změny nastavení souborů cookie nebo klepnutí na tlačítko "Rozumím" k tomu dáváte souhlas.

zavřít