Moje spolupráce s Pavlem Vrbou, s kterým jsem se znala a kamarádila od konce 60.let, začala během přípravy alba Sametový hlas. Co úžasných večírků jsme spolu zažili! Dlouhá léta jsme se jako zpěvačka a textař míjeli. Já měla Edu Pergnera, který mě znal jak své boty – Pavel o něm z legrace říkával, že je deníčkářem mých lásek, a Pavel měl zas své rockery a pop hvězdy. A pak, byl vždycky textař – filozof, jeho texty nebyly někdy na první dojem jasně čitelné, muselo se nad nimi dost přemýšlet. Když mi nahlédl v posledních sedmi letech svého života do duše, pln porozumění mi napsal osm skutečně nádherných textů. A když mi k mým šedesátinám daroval svůj akrostich, pochopila jsem, že mě zná mnohem líp, než jsem si kdy myslela.
Na další album Moje Vánoce, jsem vybrala i jednu nejslavnější píseň Leonarda Cohena Hallelujah. Okamžitě jsem věděla, že český text nemůže napsat nikdo jiný než Pavel Vrba, který ji v české verzi pojmenoval Zní nové Haleluja. Tuto píseň jsem nazpívala dávno předtím, než ji u nás do svých repertoárů zařadili Lucie Bílá, Josef Vojtek, Martin Chodúr, Jakub Smolík a došlo to tak daleko, že ji dokonce nahrála slovácká dechovka Mistříňanka. Docela by mě zajímalo, co by na to říkal Leonard Cohen. Měla jsem ovšem problém ji uvést v televizních pořadech.Tentokrát jsem od hudebních dramaturgů neslyšela okřídlené: Jitko, nemáte raději něco svižnějšího a veselého? Ale – Hallelujah, to proboha ne! Vždyť to zpívá každý!